Nový Peugeot 3008 sází na odvážný design, futuristický interiér a komfort, který oceníte především na dlouhých cestách. V plug-in hybridní verzi navíc slibuje příjemnou spotřebu a možnost jezdit čistě na elektřinu. Jenže co když nemáte kde nabíjet? Během týdenního testu jsem zjistil, že právě tady se ukazuje největší slabina jinak velmi povedeného francouzského SUV.
Na to, že Peugeot dnes vyrábí jedny z nejhezčích aut na trhu, jsme si už tak nějak zvykli. Poslední generace modelu 3008 není výjimkou. Oproti svému předchůdci sice vsadila ještě více na atraktivní design, a to částečně na úkor praktičnosti, přesto dokáže být velmi zajímavou volbou i z čistě racionálního pohledu.
Jak už je u vozů koncernu Stellantis zvykem, zákazník má na výběr hned několik cest. Může sáhnout po klasickém spalovacím motoru doplněném mild-hybridní technologií, případně se vydat cestou čistě elektrického pohonu. Papírově ale velmi zajímavě působí také zlatá střední cesta v podobě plug-in hybridu. Právě tuto variantu jsem dostal do testu, a to rovnou ve spojení s vrcholnou výbavou GT.
Ačkoli by označení GT mohlo napovídat, že se jedná o sportovně laděnou verzi, v tomto případě tomu tak úplně není. A vlastně to vůbec nevadí. Peugeot 3008 totiž podle mě nemusí za každou cenu předstírat sportovní ambice. Mnohem důležitější je, jak dokáže spojit atraktivní vzhled, komfort, praktičnost a úspornější provoz. A právě na to jsem se v testu zaměřil.
První pohled
Současná generace Peugeotu 3008 vsadila oproti svému předchůdci ještě více na design. Nejvíce je to patrné v zadní části, kde se karoserie vydala směrem k dnes tolik oblíbenému stylu SUV kupé. Nabízí se tedy otázka, zda šel Peugeot s tímto řešením vstříc módním trendům na úkor praktičnosti. Minimálně jedna věc mi na tomto přístupu příliš praktická nepřijde, a tou je absence zadního stěrače.
Automobilky to sice rády prezentují tak, že díky tvarování karoserie není zadní stěrač potřeba a na skle se nebude tolik usazovat nečistota, jenže kdo někdy s podobně řešeným autem jezdil, dobře ví, že realita bývá trochu jiná. Zadní okno se stejně dokáže poměrně rychle zašpinit a za deště to platí dvojnásob. Ve výsledku je to ale spíše drobnost, kterou nechci zbytečně rozebírat.
Musím totiž uznat, že Peugeotu tohle nové pojetí opravdu sluší. Ostatně i reakce lidí v okolí byly velmi pozitivní. Celkový vzhled navíc výrazně podtrhovala příplatková modrá metalíza Obsession. Ta na karoserii doslova hraje několika odstíny a jakmile na auto zasvítí slunce, dokáže se nádherně rozzářit.
Ve výbavě GT pak 3008 stojí na devatenáctipalcových kolech s poměrně neobvyklým designem. Jednotlivé tvary a ostré hrany vytvářejí dojem, jako by disky měly až hranatý vzhled. K celkovému futuristickému pojetí auta přitom docela dobře zapadají.
Designovou třešničkou na dortu jsou u Peugeotu už tradičně světla. Jejich trojrozměrné provedení a propracovaná světelná grafika patří k nejhezčím detailům celého auta. Obzvlášť zadní světla vypadají skvěle a při pohledu zezadu dodávají 3008 další dávku osobitosti.
Ke vzhledu bych měl snad jen jednu menší výhradu. Při přímém pohledu zezadu totiž kvůli tvarování pátých dveří působí auto trochu mohutněji a opticky až lehce obézně. Z ostatních úhlů mu ale jeho proporce rozhodně sluší a celkově jde podle mě o jedno z nejvýraznějších SUV ve své třídě.
Interiér
To samé, co platí o designu zvenčí, platí i uvnitř. Také tady se designéři pořádně vyřádili. Palubní deska je plná nejrůznějších tvarů, prolisů a zajímavých detailů, takže v dnešní době všudypřítomného minimalismu působí skoro jako z jiného světa. A to je podle mě dobře. Ne každému totiž strohé a minimalistické interiéry vyhovují. Právě díky výraznému tvarování a kombinaci různých materiálů působí kabina Peugeotu 3008 opravdu prémiově.
A ona ten prémiový dojem dokáže také podpořit kvalitou zpracování. Nikde nic nevrže, jednotlivé díly do sebe přesně zapadají a všechno působí bytelným dojmem. Když se usadíte dovnitř, máte spíš pocit, že jste se ocitli v moderně zařízeném obývacím pokoji než v interiéru běžného rodinného SUV. Tohle Peugeot zkrátka umí.
Typický Peugeot i-Cockpit zde navíc prošel výraznější evolucí. Jeho dominantou je nyní protáhlý panoramatický displej, který vystupuje nad palubní desku tak, aby byl dobře na očích řidiči i spolujezdci. V jednom celku spojuje digitální přístrojový štít a obrazovku infotainmentu. Celé řešení navíc působí, jako by displej nad palubní deskou doslova levitoval. Je to efektní detail, který skvěle zapadá do celkového futuristického pojetí interiéru.
Uprostřed palubní desky, pod hlavním displejem infotainmentu, se nachází starý známý i-Toggles. S tímto řešením jsme se setkali už u nedávno testovaného Peugeotu 308 a jde o menší dotykový displej určený pro rychlé volby. Můžete si na něj nastavit například zkratku pro vypnutí upozornění na překročení povolené rychlosti, takže se k této funkci dostanete jediným klepnutím.
Peugeot ale naštěstí nezapomněl ani na klasická fyzická tlačítka. Ta najdeme ještě o něco níže na designově zajímavém středovém panelu. Slouží například k ovládání vyhřívání oken, vnitřní cirkulace vzduchu nebo jako rychlá zkratka do nabídky klimatizace. Nechybí ani volič jízdních režimů, otočný ovladač hlasitosti audiosystému a výstražná světla. Právě jejich tlačítko bych si ale dokázal představit na trochu ergonomičtějším místě.
Podobnou výhradu mám také k voliči jízdních režimů. Svým vzhledem i umístěním totiž trochu připomíná volič automatické převodovky. A nejednou se mi stalo, že jsem chtěl zařadit zpátečku, ale místo toho jsem si přepnul jízdní režim. Samotný volič převodovky je totiž poměrně netradičně umístěný přímo na palubní desce vedle startovacího tlačítka. Podobné řešení známe spíše z dodávek a osobně bych ho raději viděl na nějakém přirozenějším místě.
Co ale musím pochválit ze všeho nejvíc, jsou přední sedadla. Stejně jako u nedávno testované 308 i tady dostanete sedadla s certifikací AGR, která kromě vysokého komfortu nabízejí také několik masážních programů. Vybrat si můžete, zda chcete masírovat především spodní bederní část zad, nebo oblast ramen. Tím ale jejich výbava nekončí. Nechybí totiž ani možnost elektrického dofukování bočnic.
I se svou poměrně hubenou postavou jsem si tak mohl bočnice nafouknout téměř na maximum, aby mě sedadlo v zatáčkách lépe podrželo a zbytečně jsem v něm necestoval ze strany na stranu. Tělo krásně obepnou, nabídnou velmi dobrou oporu a zároveň zůstávají mimořádně pohodlné. Ani při delších cestách tak nebudete mít potřebu neustále hledat jinou polohu. Právě tahle sedadla patří k tomu nejlepšímu, co vám Peugeot 3008 v interiéru nabídne.
Díky rozvoru náprav 2739 mm jsem se na zadních sedadlech se svou výškou 181 centimetrů bez problémů posadil sám za sebe. Prostoru pro kolena je tedy dostatek, horší je to ale s místem pro chodidla. Kvůli výše položené podlaze totiž nezbývá příliš prostoru pro nárty a nohy si tak nemůžete úplně pohodlně zasunout pod přední sedadla. Na kratší i delší cestování bych si ale vzadu dokázal představit, takže nejde o žádnou tragédii.
Výrazněji se kompromis mezi designem a praktičností projevuje v zavazadlovém prostoru. Ten nabízí papírový objem 520 litrů a potěší také dvojitým dnem, které umožňuje lépe využít jeho prostor. Kvůli výrazně se svažující zadní části karoserie ale nad roletkou příliš místa navíc nezbývá. Pokud tedy plánujete převážet objemnější zavazadla, budete muset trochu více přemýšlet nad tím, jak je do kufru poskládat. Právě tady je nejlépe vidět, že současná 3008 dala přednost atraktivnějšímu vzhledu před maximální praktičností.
Ještě se ale vrátím k samotnému i-Cockpitu. Digitální přístrojový štít nabízí několik možností zobrazení, takže si můžete vybrat grafiku podle svého gusta. Osobně mi ale ve všech režimech připadá množství zobrazovaných informací až příliš velké. Uvítal bych proto také nějaký jednodušší režim, který by řidiči ukazoval jen to opravdu důležité a zbytek nechal stranou.
Podobně jako u ostatních Peugeotů mám výhrady také k centrálnímu infotainmentu. Jeho nabídka funkcí je poměrně široká, ale orientace v jednotlivých nabídkách není vždy úplně intuitivní. Dalším problémem jsou všudypřítomné animace, které zejména krátce po nastartování dokážou systém citelně zpomalit a občas ho i nepříjemně zasekávají. Tady bych si opravdu přál, aby Peugeot trochu ubral na efektních přechodech a zaměřil se především na rychlost a plynulost celého systému. Zvlášť v době, kdy automobilky stále častěji bojují s problémy softwaru, by podle mě měla být spolehlivost a svižnost ovládání prioritou.
Jízdní vlastnosti
Jak už jsem zmínil v úvodu, Peugeot 3008 nabízí hned několik možností pohonu. Základ představuje mild-hybridní 1.2 Hybrid 145, který jsem měl možnost vyzkoušet už v modelu 308. Pokud ale požadujete vyšší výkon, můžete sáhnout po mnou testované plug-in hybridní variantě. A jestli dáváte přednost čistě elektrickému pohonu, na výběr jsou dvě výkonové verze. Základní Electric 210 s pohonem předních kol a vrcholný Electric 325 Dual Motor, který, jak už název napovídá, využívá dva elektromotory a pohon všech kol.
Testovaná verze Plug-in Hybrid 195 kombinuje přeplňovanou zážehovou šestnáctistovku o výkonu 110 kW s elektromotorem, který přidává dalších 92 kW. Kombinovaný systémový výkon činí 144 kW, tedy 195 koní. O přenos výkonu na přední kola se stará automatická dvouspojková převodovka e-DSC7.
Co se týče baterie, ta má využitelnou kapacitu 17,8 kWh. Výrobce udává čistě elektrický dojezd až 86 kilometrů podle metodiky WLTP. Jaký je ale skutečný dojezd v běžném provozu, vám bohužel z vlastní zkušenosti neřeknu. Za celý týden se mi totiž nepodařilo baterii plně dobít, a to z důvodu, který si vysvětlíme za chvíli.
Hned na úvod musím říct, že na můj vkus vůz v hybridním režimu až příliš ochotně využívá energii z baterie. Sice se tak můžete dostat na velmi příjemnou spotřebu, klidně i pod 4 litry na 100 kilometrů, jenže zásoba elektrické energie poměrně rychle ubývá. Například při první cestě z Prahy domů na venkov jsem využitelný elektrický dojezd vyčerpal prakticky celý a druhý den už jsem musel jezdit převážně se spalovacím motorem.
A právě tady se dostáváme k důvodu, proč jsem nemohl ověřit skutečný elektrický dojezd. Peugeot 3008 Plug-in Hybrid podporuje pouze nabíjení střídavým proudem (AC) přes konektor Type 2. Rychlé nabíjení stejnosměrným proudem (DC), jaké známe z elektromobilů, k dispozici není. Protože doma nemám wallbox a v okolí jsem neměl vhodnou veřejnou AC nabíječku, neměl jsem baterii kde pohodlně dobít. Musel jsem si tak vystačit s energií získávanou během jízdy a nabíjením pomocí spalovacího motoru.
K dispozici je naštěstí také režim e-SAVE, který nabízí tři možnosti hospodaření s energií. První umožňuje ponechat si v baterii zásobu na přibližně 20 kilometrů čistě elektrické jízdy, což se může hodit například před příjezdem do města. Druhá varianta udržuje aktuální úroveň nabití a třetí se snaží baterii za jízdy dobít na maximum. Poslední možnost je ale vykoupena výrazně vyšší spotřebou. V mém případě se při jejím využívání hodnoty pohybovaly zhruba kolem 10 litrů na 100 kilometrů.
Pokud ale jedete s vybitou baterií a nesnažíte se ji za jízdy znovu dobíjet, dokázal jsem se se spotřebou pohybovat kolem 7 litrů na 100 kilometrů. Vzhledem k tomu, že pod kapotou pracuje šestnáctistovka a s sebou vezete také poměrně těžkou baterii, přičemž celková hmotnost vozu činí 1 953 kilogramů, to rozhodně není špatná hodnota. Když se podívám na celý testovací týden a přibližně 700 ujetých kilometrů, průměrná spotřeba se nakonec ustálila na 7,2 litru na 100 kilometrů.
Pokud ale máte možnost pravidelně nabíjet, ideálně doma přes wallbox, může být výsledek výrazně příznivější. Při každodenním dobíjení a maximálním využívání elektrického pohonu se totiž můžete dostat i na hodnoty kolem 4 litrů na 100 kilometrů. Záleží samozřejmě na délce tras, stylu jízdy a také na tom, kolik energie dokážete před každou cestou do baterie doplnit.
Od pohonu se přesunu k podvozku, za který si Peugeot zaslouží pochvalu. Přestože označení GT může vzbuzovat dojem sportovního zaměření, 3008 má ve skutečnosti úplně jiné priority. Je to auto, které má nejraději pohodovou jízdu a přesně v tomto duchu vás také dokáže svézt.
Podvozek není přehnaně měkký ani typicky francouzsky uhoupaný. Naopak působí příjemně jistě, dobře filtruje nerovnosti a zároveň se v zatáčkách zbytečně nenaklání. Ve spojení s výbornými předními sedadly tak vzniká opravdu příjemný společník na dlouhé cesty. Pokud ale čekáte sportovní zážitky, budete muset trochu ubrat ze svých očekávání. Auto má sice 195 koní a rozhodně mu nechybí svižnost, jenže řízení postrádá výraznější zpětnou vazbu a ani od podvozku se toho o dění pod koly příliš nedozvíte.
Samotné řízení je naopak ideálně naladěné pro každodenní provoz ve městě, kde je 3008 jako doma. Je příjemně lehké a s autem se díky němu dobře manévruje. Co mě ale opravdu překvapilo, byl poloměr otáčení. Ten je natolik malý, že jsem měl zpočátku dokonce pocit, jako by vůz disponoval natáčecí zadní nápravou.
Závěr
Peugeot 3008 na mě během testovacího týdne zanechal velmi dobrý dojem. Je to auto, které dokáže zaujmout už na první pohled, ale rozhodně nestaví jen na atraktivním vzhledu. Velkou pochvalu si zaslouží především povedený interiér, výborná přední sedadla a komfortně naladěný podvozek, díky kterému je 3008 opravdu příjemným společníkem na dlouhé cesty. A přestože má testovaná verze pod kapotou 195 koní, nesnaží se ze sebe dělat sportovce. Mnohem raději vás totiž doveze do cíle v naprosté pohodě.
Samozřejmě se ale najdou i věci, které bych Peugeotu vytkl. Atraktivní karoserie si vybírá svou daň na praktičnosti, zejména v zavazadlovém prostoru, a ani infotainment mě svou rychlostí a přehledností úplně nepřesvědčil. To jsou ale nedostatky, se kterými se podle mě dá poměrně snadno žít.
Větší otázkou je samotný plug-in hybridní pohon. Ten dokáže nabídnout velmi příjemnou spotřebu, ale pouze za předpokladu, že máte možnost pravidelně nabíjet. Pokud totiž budete jezdit převážně s vybitou baterií, výhody elektrifikace se poměrně rychle vytratí. Ostatně můj týdenní průměr 7,2 litru na 100 kilometrů je toho důkazem. Není to vzhledem k velikosti a hmotnosti vozu špatná hodnota, ale od plug-in hybridu člověk přece jen očekává trochu jiná čísla.
A jak je na tom Peugeot 3008 s cenou? Základní verze Hybrid 145 ve výbavě Allure aktuálně startuje na 744 000 Kč s DPH. Testovaný Plug-in Hybrid 195 už sice v konfigurátoru nenajdete, jeho místo ale zaujala výkonnější varianta Plug-in Hybrid 225. Ta ve výbavě GT začíná na 1 104 000 Kč s DPH, přičemž vůz v konfiguraci odpovídající testovanému exempláři by vyšel přibližně na 1,2 milionu korun.
A právě cena může být pro řadu zájemců rozhodujícím faktorem. Peugeot 3008 totiž není levné auto, zvlášť pokud sáhnete po plug-in hybridu s bohatší výbavou. Na druhou stranu za své peníze dostanete originálně navržené SUV s kvalitním interiérem, vysokým cestovním komfortem a pohonem, který při správném využívání dokáže být velmi úsporný.
Za mě je tedy Peugeot 3008 povedeným autem, které si na nic zbytečně nehraje. Jen bych si před jeho koupí dobře rozmyslel, jakou motorizaci zvolit. Pokud máte doma zásuvku a většinu času jezdíte kratší trasy, plug-in hybrid může dávat velký smysl. Jestli ale pravidelně vyrážíte na delší cesty a nabíjení pro vás není samozřejmostí, možná bych se raději podíval po základním hybridu. Protože i když je 3008 příjemný pohodář, bez pravidelného přísunu elektřiny si za jeho plug-in hybridní techniku trochu zbytečně připlácíte.
| Objem | 1 598 cm³ |
| Převodovka | 7stupňová automatická dvouspojková e-DCS7 |
| Kombinovaný výkon | 143 kW / 195 k |
| Max. točivý moment | 350 Nm |
| Max. rychlost | 210 km/h |
| Spotřeba v testu | 7,2l / 100km |
Zavazadlový prostor | 520 litrů |
