KGM Actyon se mi líbil už jako čistě benzinové SUV, jeho spotřeba ale byla jednou z jeho největších slabin. Teď přichází hybrid. Dokáže ji konečně vyřešit?

Déjà vu? Tento test nebude tak úplně komplexní jako některé mé předchozí. KGM Actyon už jsem totiž na DriveBlogu jednou měl, a dokonce ve stejné barevné kombinaci. Nebojte, stejné auto podruhé opravdu netestuji. Ta nejdůležitější změna se tentokrát ukrývá pod kapotou.

KGM totiž letos rozšířilo nabídku Actyonu o hybridní pohon. Ano, přesně ten, který jsem už dříve testoval v modelu Torres a u kterého jsem tehdy říkal, že byl pro něj opravdu potřeba. Ani po stránce pohonného ústrojí tak pro mě nepůjde o úplnou novinku.

Tentokrát se proto zaměřím především na to, jak tento hybrid funguje právě ve větším a výrazněji stylizovaném Actyonu. Dokáže vyřešit jednu z největších slabin benzinové verze a dává díky němu celý vůz větší smysl? Na to se podíváme v následujícím testu.

První pohled

Abych se příliš neopakoval oproti předchozímu testu, zmíním tentokrát především to nejzásadnější. Začít ale musím samozřejmě vzhledem. Actyon se mi od začátku líbí více než Torres, především díky tomu, že působí elegantněji, aniž by přišel o svou praktičnost. Zároveň máte při pohledu na něj pocit, že jste za své peníze dostali hodnotnější a dospělejší auto.

Přední světelná maska dokonce může na první pohled naznačovat, že jde o elektromobil. Je totiž prakticky celá zaslepená, opak je ale samozřejmě pravdou. Testovaná verze Premium navíc v kombinaci s kontrastní černou střechou a dalšími černými prvky vypadá opravdu dobře. Musím říct, že jsem byl vlastně rád, že se mi Actyon do testu dostal znovu právě v této barevné kombinaci. Podle mého názoru mu totiž sluší ze všech nejvíce a zároveň krásně zvýrazňuje jeho výrazný design.

Co bych si naopak klidně odpustil, jsou falešné plastové držáky na kapotě převzaté z Torrese. U něj mi jejich použití ještě částečně dává smysl, protože celý vůz je laděný do výrazně robustnějšího a terénnějšího stylu. Na elegantnějším Actyonu mi ale přijdou spíše zbytečné a ve výsledku působí trochu lacině.

Nejvíce se mi však na Actyonu líbí jeho zadní partie. Ty svým jednoduchým a elegantním pojetím mohou připomínat legendární Range Rover. Celý dojem navíc podtrhují tmavé zadní svítilny propojené černou lištou, díky které záď působí ještě čistěji a hodnotněji.

Interiér

Uvnitř se žádné změny také neodehrály. To znamená, že tu stále najdeme to dobré i to horší. Začnu materiály, protože jak jsem psal už minule, na pohled je celý interiér zpracovaný hezky a vkusně. Vrchní části dveřních výplní i palubní desky jsou obšité a použité jsou zde měkčené materiály, které se snaží imitovat kůži nebo alcantaru. Po doteku však hned poznáte, že jde spíše o hru na efekt. Nicméně nikde nic nevrže (Škodovka by mohla závidět), všechno je pevně zpracované a ve výsledku vám to tak ani nemusí vadit.

Jediné, co mi subjektivně na palubní desce vadí, je její určitá kompaktnost. Myslím tím především kontrast mezi tím, co vidíte před sebou zpoza volantu, a samotným interiérem. Když se podíváte ven a spatříte rovnou a mohutnou kapotu, máte pocit, že řídíte velký a drsný off-road. Když ale sklopíte oči k palubní desce, tenhle dojem se trochu vytrácí. Je totiž poměrně nízká a strohá, přesně v duchu toho, jak dnes automobilky interiéry navrhují.

Displeje jsou navíc umístěné poměrně nízko. Přitom při pohledu před sebe máte mezi jejich horní hranou a koncem kapoty obrovskou mezeru. Klidně tak mohly být umístěné o něco výše, aniž by vám jakkoliv překážely ve výhledu. Naopak by podle mě lépe zapadly do celkového charakteru auta a působily by přirozeněji.

Největším negativem téměř všech modelů KGM jsou však dnes už prakticky neodmyslitelné displeje. I tady se budu trochu opakovat, ale zmínit to musím. Auto jako celek je totiž velmi příjemné, jeho každodenní používání ale nejvíce kazí právě obyčejné ovládání. Vím, dnes je už prakticky běžné, že se většina funkcí ovládá přes displej. Pokud je ale rychlý a přehledný, nemám s tím problém. Tady tomu tak bohužel není.

Prostřední displej infotainmentu by si zasloužil přehlednější ikony, ale především podstatně rychlejší odezvu. Po každém jednotlivém kliknutí totiž musíte chvíli čekat, než se otevře požadované okno, a po čase to začíná být opravdu otravné.

Ještě horší je to v případě, kdy si chcete vypnout některého z asistentů. Nejdříve musíte několika kliknutími projít do nastavení, následně v poměrně velkém množství položek najít konkrétního asistenta a dalším kliknutím ho teprve vypnout nebo přenastavit. Když k tomu přidáte pomalejší odezvu celého systému, začnete si velmi rychle zvykat na otravné pípání při překročení rychlosti a dalších upozorněních. A právě výstražný tón je v tomto případě opravdu hodně otravný.

Teď se ale zase vrátím ke chvále. Jelikož jde o velké SUV, bude vás samozřejmě zajímat především vnitřní prostor. A v tomhle ohledu je ho opravdu dostatek. Kufr nabízí objem 668 litrů a je poměrně dlouhý. Na výšku je nicméně trochu limitovaný podlahou, kterou kvůli baterii nejde umístit níže. Pod ní tak najdete pouze menší odkládací prostor na opravnou sadu pneumatik.

Dostatek místa je i na zadních sedadlech. Klidně si zde dáte nohu přes nohu a pokud sedíte za spolujezdcem, máte navíc na boku jeho opěradla ovládání, kterým můžete sedačku posunout nebo sklopit. Prakticky tak můžete mít vzadu prostor skoro jako v limuzíně. Do toho jsou ve dveřích výsuvné stínící roletky, takže z pohledu prostoru a praktičnosti je Actyon pro rodinu jako stvořený.

Jízdní vlastnosti

A teď už k tomu hlavnímu důvodu, proč jsem Actyon testoval znovu. Nové hybridní motorizaci v podobě 1.5 Hybrid. Ta kombinuje přeplňovaný benzinový čtyřválec 1.5 GDI-T s elektromotorem a převodovkou e-DHT. Systémový výkon narostl na 150 kW, tedy 204 koní, a točivý moment činí 300 Nm.

Elektromotor pomáhá nejvíce při rozjezdech a v nižších rychlostech, takže jeho přínos poznáte především ve městě a při příměstských cestách. Zároveň pomáhá i celkové dynamice vozu. Problém ale mám s absencí pohonu všech kol. Je pravda, že Actyon bude nejčastěji jezdit právě po městě, jenže kvůli vysokému točivému momentu elektromotoru dochází při rozjezdu poměrně často k prokluzu předních kol, a to ani nemusí být mokro.

Zároveň si myslím, že pokud by měl Actyon ukrojit nějaké zákazníky Škodě Kodiaq, právě absence pohonu všech kol může být pro část z nich zásadní. U takto velkého SUV bych totiž možnost čtyřkolky přece jen očekával.

Kdo četl mé předchozí testy, ten ví, že největší nevýhodou nehybridní verze byla spotřeba. Standardně jste se pohybovali kolem hranice 10 litrů na 100 kilometrů, což je u auta, které se snaží zaujmout především poměrem ceny a výbavy, poměrně zásadní nevýhoda.

V případě již testovaného Torrese se hybrid ukázal jako konečně smysluplné řešení tohoto problému. A u Actyonu tomu není jinak.

Za celý týden jsem s Actyonem vyzkoušel nejrůznější trasy a nejnižší spotřeby jsem dosahoval samozřejmě ve městě. Tady si motor dokázal říct zhruba o 5,4 l/100 km, což je vzhledem k velikosti auta opravdu dobrá hodnota.

Naopak na dálnici už hybridní systém takové zázraky nepředvádí. Při čistě dálniční jízdě a rychlostech kolem 130 až 140 km/h se spotřeba vyšplhala až na 9,7 l/100 km. V těchto rychlostech už elektromotor příliš nepomáhá a na výsledku je to znát.

Za celý testovací týden jsem pak ujel přibližně 700 kilometrů a výsledná spotřeba se ustálila na 7,5 l/100 km. Samozřejmě existují automobilky, například Toyota, které umí ze svých hybridů dostat ještě výrazně lepší hodnoty. Jenže s přihlédnutím k tomu, že jde o vůbec první hybridní pohon od KGM a že nehybridní verze Actyonu se bez problémů pohybuje kolem deseti litrů, to podle mě vůbec není špatný výsledek.

A pořád je potřeba mít na paměti hlavní argument Actyonu. Tím není rekordně nízká spotřeba ani technologická vyspělost, ale především cena. A právě v kombinaci s ní už začíná hybridní Actyon dávat poměrně zajímavý smysl.

Zajímavostí je, že hybridní Actyon nakonec dosáhl úplně stejné průměrné spotřeby jako mnou v zimě testovaný hybridní Torres, tedy 7,5 l/100 km.

Samotné naladění hybridního systému se KGM povedlo. Přechody mezi spalovacím motorem a elektromotorem jsou totiž občas prakticky neznatelné a pokud se spalovací motor přece jen připojí, je příjemně odhlučněný. Při jízdě si navíc můžete pádly pod volantem volit mezi třemi stupni rekuperace, takže máte nad zpomalováním auta alespoň částečně kontrolu.

Závěr

KGM Actyon Hybrid podle mě napravuje jednu z hlavních slabin původní benzinové verze. Základ přitom zůstal stejný. Dostanete výrazné a podle mě velmi povedené SUV, uvnitř dostatek prostoru pro celou rodinu a k tomu opravdu bohatou výbavu. Především ale konečně dostáváte pohonné ústrojí, které dokáže výrazně srazit spotřebu oproti klasickému benzinovému motoru.

Ani hybridní Actyon ale není bez chyby. Zamrzí absence pohonu všech kol a především pomalý infotainment, který společně s všudypřítomným pípáním dokáže každodenní používání trochu otrávit. Na druhou stranu samotné fungování hybridního systému je povedené a během testu jsem neměl pocit, že by zde byl hybrid jen do počtu.

A pak je tu cena. Klasický Actyon ve výbavě Premium začíná na 919 900 Kč, přičemž skladové vozy se dají pořídit už od 779 900 Kč. Testovaný hybrid je sice dražší a jeho ceníková cena začíná na 979 900 Kč, ale také zde existují skladové vozy od 879 900 Kč.

Navíc ve výbavě Premium už prakticky není potřeba nic zásadního připlácet. Připlatit si můžete pouze za barvu karoserie, odstín kůže, panoramatickou střechu nebo 360° kameru. Jinak máte ve výsledku opravdu hodně vybavené SUV za peníze, za které u konkurence často dostanete podstatně méně.

Actyon Hybrid tak podle mě není autem, které by poráželo konkurenci ve všech ohledech. Jeho největší síla spočívá v kombinaci výrazného vzhledu, obrovského prostoru, bohaté výbavy a nyní i podstatně rozumnější spotřeby. A pokud vám nevadí pár kompromisů, za cenu skladového hybridu začíná být Actyon opravdu hodně zajímavou alternativou k zavedené konkurenci.

Objem1498 ccm
Převodovkae-DHT
Systémový výkon150 kW / 204 hp
Max. točivý moment300 Nm
Max. rychlost180 km/h
Průměrná spotřeba v testu7,5l / 100km

Zavazadlový prostor

668 litrů

Napsáno

Jan Páv

Nadšenec do aut, který miluje řízení a všechno kolem něj.
Testuji nové modely, sleduji trendy a píšu o autech tak, jak je skutečně používáme – bez přikrášlování.

E-mail:
pav@driveblog.cz