Klasická kombi to dnes nemají jednoduché. Zákazníci stále častěji sahají po SUV, jenže Peugeot 308 SW ukazuje, že tradiční karoserie má pořád co nabídnout. Po týdnu za volantem elegantního kombíku ve výbavě GT jsem zjistil, že má sice několik much, ale také spoustu předností, díky kterým se zařadil mezi mé favority. Dokáže mě přesvědčit i hybridní pohon se 145 koňmi a cenovkou, která se s příplatkovou výbavou může přiblížit milionu korun?
Dnes, když si půjčuji auta do testů, dostávám se většinou za volant nějakého zástupce nekonečné kategorie SUV a crossoverů. O to větší radost mi udělá, když se mi do rukou dostane klasické kombi. Za mě totiž stále patří k nejpraktičtějším typům aut a rozhodně bych byl nerad, kdybychom na ně v záplavě zvýšených karoserií úplně zapomněli.
Tentokrát jsem si proto s velkou radostí převzal klíčky od jednoho z nejhezčích kombi mainstreamové produkce. Peugeot 308 SW ve výbavě GT, s hybridním pohonem o výkonu 145 koní a v nádherné červené perleti Elixir. Už na první pohled jde o auto, které se nesnaží zaujmout velikostí nebo mohutným vzhledem, ale sází na elegantní a výrazný design.
Hned na úvod si ale ujasněme jednu věc. Označení GT dnes neznamená ostřejší verzi v pravém slova smyslu, jak tomu bylo u předchozí generace. Současná výbava GT navazuje spíše na dřívější GT Line a zaměřuje se především na vzhled a bohatší výbavu. Pod kapotou tak v našem případě pracuje hybridní pohon Hybrid 145, nikoliv žádný ostrý sportovní motor.
Osobně mám v kategorii kombi nižší střední třídy svého favorita v podobě Cupry Leon Sportstourer. Po týdnu s Peugeotem ale můžu prozradit, že odteď mám tyhle favority dva. A to už je docela slušný začátek testu.
Peugeot 308 navíc nedávno prošel faceliftem, který přinesl několik změn. Tou nejzásadnější pro české zákazníky je ale konec hatchbacku na našem trhu. Pokud tedy chcete novou 308, musíte sáhnout právě po kombíku SW. A to je za mě trochu škoda. Kratší hatchback totiž rozhodně nebyl žádnou raritou a na silnicích jsem ho nevídal o nic méně než praktičtější kombi. Zda je ale právě verze SW tou lepší volbou, na to se podíváme v následujícím testu.
První pohled
Současná generace Peugeotu 308 patřila už od svého představení v roce 2021 mezi nejhezčí kompakty nižší střední třídy. Její design přitom ani po několika letech nestihl zestárnout, takže nedávný facelift možná přišel trochu předčasně. I tak ale dokázal vzhled auta zase o něco osvěžit.
Největší změny najdeme na přídi. Přední maska nyní působí agresivněji a nově ji tvoří lakované lamely, které se táhnou přes celou její šířku. Změnilo se také uspořádání světlometů, které jsou nově rozdělené do dvou úrovní. Hlavní světla se přesunula níže do nárazníku, kde plynule navazují na lesklé černé plochy v okolí bočních průduchů. V horní části tak zůstaly už jen segmenty denního svícení.
Právě tady mám ale jednu menší výhradu. Zmizel totiž původní charakteristický světelný podpis v podobě takzvaných lvích klů, které se protahovaly až ke spodní části nárazníku. Díky nim se dal Peugeot poznat na první pohled, a to i z poměrně velké vzdálenosti. Nově denní svícení tvoří tři světelné drápy, které navazují na motiv známý ze zadních světel. Ani nové řešení nevypadá špatně, osobně mi ale původní podpis přišel o něco výraznější.
Náš testovaný exemplář byl navíc vybaven Matrix LED světlomety. S nimi dostanete nejen pokročilejší osvětlení vozovky, ale také efektní světelnou podívanou na přídi. Horní část masky totiž doplňují prosvětlené lamely a rozsvítit se dokáže také samotné logo Peugeot. Večer tak 308 působí ještě o něco výrazněji než ve dne.
Zbytek auta se už faceliftem prakticky nezměnil. A vlastně je to dobře, protože podle mě nebylo potřeba do povedeného designu nijak zásadně zasahovat. V testovaném provedení GT navíc vyniknou výraznější boční prahy a černě lakovaný zadní difuzor, které kombíku dodávají o něco sportovnější vzhled.
Celkově mi modernizovaná 308 připadá ještě podobnější většímu Peugeotu 508, jehož výroba už skončila. A to rozhodně není špatná společnost. Pokud tedy hledáte kombi, které má nejen dobře sloužit, ale zároveň vás dokáže reprezentovat před zákazníky nebo třeba při příjezdu na pracovní schůzku, Peugeot 308 SW tuhle roli zvládne bez problémů.
Interiér
Upřímně, vždycky jsem patřil spíš mezi ty, kterým řešení Peugeot i-Cockpit příliš nesedělo. Mám na mysli především malý volant, přes který se díváte na přístrojový štít. V poslední době ale podobné řešení přebírá čím dál více automobilek, takže si na něj možná stejně budeme muset zvyknout. Naštěstí jsem se svými 181 centimetry neměl problém najít si za volantem pohodlnou pozici, ze které na přístroje dobře vidím. Menší řidiči to ale mohou mít složitější a ideální nastavení jim nemusí vyhovovat tak snadno.
Když se ale nejprve zaměřím na palubní desku jako celek, Peugeot dnes působí poměrně výjimečně. Automobilky totiž v posledních letech sází na výrazný minimalismus, který sice vypadá moderně, ale ne každému musí vyhovovat a někdy může interiér působit až příliš stroze. Peugeot naštěstí jde trochu proti proudu. Designéři si s tvary palubní desky opravdu vyhráli a velkou pozornost věnovali také kombinaci různých materiálů a povrchů. Výsledkem je interiér, který působí téměř prémiově a zároveň útulně. Ano, na některých místech narazíte i na tvrdší plasty, jenže díky celkovému zpracování a promyšlenému vzhledu mi tolik nevadí. Peugeot totiž ukazuje, že příjemný interiér nemusí stát jen na měkčených plastech, ale také na tom, jak všechno dohromady působí.
V námi testované výbavě GT celý dojem ještě podtrhuje zelené prošívání a především samotná sedadla. Ta mají certifikaci AGR a musím říct, že jsou opravdu velmi pohodlná. Obě navíc nabízejí masážní funkci, a to hned v osmi režimech. Můžete si dopřát masáž od spodní části zad až po ramena, případně zvolit kombinaci obou oblastí. Sedadlo řidiče je navíc elektricky ovládané a nechybí mu ani výsuvná část sedáku pro lepší oporu stehen.
Když se do těchto sedaček posadíte, máte rázem pocit, že sedíte v autě, které stojí více než milion korun. A to ještě není všechno. Pochvalu si totiž zaslouží také samotný posez. Přestože je potřeba mít volant nastavený poměrně nízko a blízko u těla, za volantem se sedí opravdu příjemně. Máte pocit, že jste do auta přirozeně zapadli a jste jeho součástí, místo abyste seděli vysoko nad vozovkou jako v mnoha dnes tolik oblíbených SUV. A právě tohle je jedna z věcí, které mi na klasických osobních autech pořád tolik vyhovují.
Bohužel, stejnou chválu už nemohu směřovat do druhé řady sedadel. Ačkoli má Peugeot 308 SW na délku 4636 mm a rozvor náprav 2732 mm, prostoru vzadu není zrovna nazbyt. Se svými 181 centimetry jsem se sice sám za sebe posadil, kolena jsem ale měl prakticky opřená o opěradlo předního sedadla. To je navíc zezadu celé plastové, takže se o něj koleny opírat opravdu nechcete. Také zasunout nárty pod přední sedačku nebylo zrovna jednoduché. Na delší cestování ve více lidech tak Peugeot příliš nenadchne.
Částečně to přitom souvisí i se samotným i-Cockpitem. V autě s klasicky řešeným přístrojovým štítem bych totiž za volantem neseděl tak daleko od něj. Tady se ale potřebuji posunout více dozadu, abych na přístroje dobře viděl, a volant si zároveň přitáhnout co nejblíže k sobě. Tím pádem logicky zbývá méně místa pro cestující za mnou. Řidič by se tedy na delší cestě musel trochu uskromnit, aby zadním pasažérům dopřál alespoň nějaký prostor navíc.
Nejdůležitějším parametrem každého kombíku je samozřejmě zavazadlový prostor. Peugeot 308 SW nabízí papírový objem 551 litrů, což je v dané třídě spíše průměrná hodnota. Na délku kufr se svými 1026 mm nepatří k největším, potěší ale výškou 49 cm až po roletku. V tomto ohledu tak překonává například některé korejské kombíky. Praktickým detailem je také možnost samostatně sklopit prostřední část zadního opěradla, což se hodí třeba při převozu delších předmětů, kdy zároveň potřebujete vézt dva cestující vzadu.
Teď se ale vrátím zpátky dopředu, konkrétně k infotainmentu. Ten tvoří dva displeje. Nahoře najdete hlavní obrazovku s pěknou grafikou a širokou nabídkou funkcí, pod ní pak menší displej určený pro rychlé volby. Hlavní systém může být zpočátku trochu nepřehledný, ale dá se na něj zvyknout. Co mi však vadí, jsou všudypřítomné animace. Po nastartování, kdy se systém teprve probouzí k životu, totiž dokážou jeho odezvu citelně zpomalit. Za mě animace do auta zkrátka nepatří, pokud na ně není systém dostatečně výkonný. Pěkný efekt je sice fajn, ale když pak člověk čeká, než se obrazovka uráčí reagovat, nadšení rychle opadne.
Menší displej naopak považuji za docela praktický nápad. Můžete si na něj nastavit zkratky například do nabídky klimatizace nebo nastavení asistenčních systémů. Snadno se tak dostanete třeba k vypnutí upozornění na překročení povolené rychlosti a otravného asistenta deaktivujete jediným klepnutím. Nutno ale dodat, že právě Peugeot má zvukové upozornění na překročení rychlosti poměrně nenápadné. Pokud posloucháte hudbu, prakticky o něm ani nevíte.
Jednu nevýhodu ale tomuto řešení přece jen vytknu. Pokud chcete za jízdy něco na displeji ovládat, nemáte si pořádně kam opřít ruku. Prostor pod hlavní obrazovkou totiž zabírá právě menší displej rychlých voleb. A zatímco samotný nápad se dvěma obrazovkami chválím, ergonomie při jejich ovládání už tak přesvědčivá není.
Jízdní vlastnosti
Pod kapotou námi testované verze Hybrid 145 se nachází přeplňovaný tříválec 1.2 PureTech, kterému pomáhá elektromotor integrovaný přímo do šestistupňové dvouspojkové automatické převodovky e-DSC6. Jde o stejnou motorizaci, kterou jsem testoval už v Citroënu C3 Aircross.
Právě tam jsem měl výhrady ke sladění hybridního systému s převodovkou. Peugeot si v tomto ohledu vede o něco lépe, a to především díky voliči jízdních režimů, který mi v Citroënu citelně chyběl. Celkový projev pohonu tak působí příjemněji, i když ne všechny neduhy se podařilo odstranit.
Stále je totiž znát občas hrubší chod tříválce, který potřebuje při výraznějším zrychlení více vytočit. A právě tehdy má převodovka občas problém odhadnout, co po ní vlastně chcete. Někdy jako by na chvíli zaspala, aby následně vytočila motor do zbytečně vysokých otáček a držela ho tam déle, než by bylo potřeba. Teprve potom zařadí vyšší stupeň. Výsledkem je trochu nevyrovnaný projev, který v danou chvíli nepůsobí zrovna kultivovaně. Zvlášť když už jste dávno dosáhli požadované rychlosti a motor stále zbytečně hučí, jako byste se teprve chystali předjíždět.
Na druhou stranu si nemohu stěžovat na samotný výkon. Hybridní soustava nabízí systémových 145 koní a maximální točivý moment 230 Nm. Peugeot tak umí být příjemně svižný, i když žádného závodníka samozřejmě nečekejte. Na běžné ježdění je ale výkonu naprosto dostatek a při normálním tempu nemáte důvod si přát víc.
Ve výbavě GT navíc nechybí ani umělý sportovní zvuk. Po přepnutí do režimu Sport začne reproduktorový systém doprovázet tříválec ostřejším zvukovým projevem. Působí to trochu úsměvně, ale přiznejme si, že dnes už podobné řešení nikoho příliš nepřekvapí. A vlastně mi ani tolik nevadí. Auto díky němu získá alespoň jemný náznak sportovnější atmosféry, aniž by se snažilo předstírat, že pod kapotou ukrývá něco výrazně ostřejšího.
Nemile mě ale překvapila spotřeba. Během testovacího týdne jsem se totiž pohyboval v průměru kolem 7 l/100 km. Na tříválcový hybrid v kompaktním autě to není zrovna lichotivá hodnota. Zvlášť když si uvědomím, že koncernové tříválce bez hybridní pomoci dokážou jezdit třeba za 5,5 l/100 km. Člověk si pak logicky začne pokládat otázku, k čemu vlastně ten hybrid je, když úsporu paliva v takovém případě příliš nepřináší.
Je ale fér dodat, že testovací týden zahrnuje spoustu různých jízdních stylů a tras, které nemusí odpovídat tomu, jak budete auto používat v běžném provozu. Stejnou poznámku jsem ostatně uváděl už u testu Citroënu C3 Aircross. Jakmile jsem totiž ke konci týdne vyrazil na delší vzdálenosti a držel se především klidnějšího tempa, spotřeba začala postupně klesat.
Příkladem je výlet dlouhý 167 kilometrů, který zahrnoval dálnice, okresní silnice, průjezdy vesnicemi i městy. Peugeot ho zvládl s průměrnou spotřebou 5,8 l/100 km. A to už je naopak velmi slušná hodnota. Věřím proto, že při dlouhodobém používání a ustálenějším jízdním režimu by se průměrná spotřeba mohla dostat na příznivější úroveň.
Peugeot 308 SW jsem nakonec po 712 kilometrech vracel s průměrem 6,9 l/100 km. Pro srovnání, Citroën C3 Aircross se stejným pohonem skončil na 6,7 l/100 km. Je tedy vidět, že navzdory odlišné karoserii a zaměření obou aut se spotřeba pohybovala velmi podobně. Hybrid tak rozhodně nemusí jezdit za zázračně nízká čísla, ale při klidnější jízdě dokáže být úspornější, než by naznačoval výsledek celého mého testovacího týdne.
Závěr jízdních vlastností ale opět zakončím chválou. Tu si totiž jednoznačně zaslouží podvozek. Ačkoli 308 GT stojí na osmnáctipalcových kolech s pneumatikami s nižším profilem, s nerovnostmi si dokáže poradit bravurně. Jakmile na silnici zahlédnu ostřejší výmol, mám obvykle tendenci téměř zastavit, abych auto zbytečně netrápil. V Peugeotu ale stačí lehce zpomalit a podvozek si s dírou poradí, aniž by vám vytřásl duši z těla.
To přitom neznamená, že by byl příliš měkký nebo se v zatáčkách nepříjemně houpal. Právě naopak. Auto působí jistě, dobře drží stopu a zároveň si zachovává příjemnou míru komfortu. Ani na našich rozbitých silnicích se tak s výbavou GT nemusíte ničeho obávat. Jediným limitem v našem případě byly už obuté zimní pneumatiky, které pochopitelně nedokážou nabídnout tolik jistoty jako kvalitní letní obutí.
Právě podvozek tak považuji za jednu z nejsilnějších stránek celého Peugeotu 308 SW. Když k tomu přidám pohodlná přední sedadla a příjemný posez, vychází mi z toho velmi schopný společník na delší cesty. Navzdory sportovně střiženému vzhledu výbavy GT totiž nejde o auto, které by vás nutilo neustále hledat zatáčky a užívat si každou příležitost k rychlejší jízdě. Mnohem lépe mu sedí role příjemného hltače kilometrů, ve kterém zvládnete několik hodin za volantem bez zbytečné únavy. A přesně takové kombi má podle mě být.
Závěr
Peugeot 308 SW mě za týden testování překvapil víc, než jsem původně čekal. Má sice své mouchy, ať už jde o občasné zaváhání převodovky, vyšší spotřebu při kratších jízdách nebo poněkud stísněný prostor na zadních sedadlech, jenže jako celek funguje překvapivě dobře. Jakmile se s ním sžijete, zjistíte, že je to opravdu příjemné auto pro každodenní ježdění i delší cestování. Velkou zásluhu na tom mají pohodlná přední sedadla, povedený podvozek a celkově příjemný posez za volantem. Právě podvozek mě během testu bavil asi nejvíc. Dokáže totiž skvěle filtrovat nerovnosti, aniž by se auto v zatáčkách nepříjemně houpalo nebo ztrácelo jistotu.
Příjemným bonusem je pak samotný vzhled. Peugeot 308 SW patří podle mě mezi nejhezčí kombíky své kategorie a ani po faceliftu neztratil nic ze svého osobitého charakteru. Ve výbavě GT navíc působí dostatečně reprezentativně, takže se za něj nemusíte stydět ani při příjezdu na pracovní schůzku. Interiér má vlastní tvář, příjemné materiály a na rozdíl od řady dnešních minimalistických kabin nepůsobí jako čekárna na letišti. Některé ergonomické nedostatky se mu odpustit nedají, ale celkový dojem je velmi dobrý.
Samostatnou kapitolou je cena. Základní Peugeot 308 SW ve výbavě Style startuje na 710 000 Kč včetně DPH, přičemž na výběr máte hybridní pohon Hybrid 145 nebo diesel o výkonu 130 koní. Pokud vás láká bohatší výbava GT s testovaným hybridem, připravte si nejméně 865 000 Kč včetně DPH. A pokud začnete přidávat příplatkovou výbavu podobně jako u našeho testovaného exempláře, můžete se dostat až k hranici jednoho milionu korun. K dispozici jsou navíc také plug-in hybridní a čistě elektrická varianta, takže si můžete vybrat podle toho, jak a kde budete auto používat.
Za tyto peníze už samozřejmě máte poměrně vysoká očekávání a Peugeot není bez chyb. Hybridní pohon by si zasloužil lepší sladění s převodovkou a úspornější provoz, zadní cestující by zase uvítali více místa. Jenže když se podívám na 308 SW jako na celek, její přednosti tyto nedostatky do značné míry přebíjejí. Je pohodlná, příjemně se řídí, dobře vypadá a na delších cestách se z ní stává přesně ten nenápadný hltač kilometrů, se kterým vás baví cestovat.
Osobně mám v této kategorii svého favorita v podobě Cupry Leon Sportstourer. Peugeot 308 SW se ale po tomto testu nově zařadil vedle ní. A to jsem na začátku týdne rozhodně nečekal. Pokud tedy hledáte klasické kombi a nechcete automaticky sáhnout po některém z nekonečné nabídky SUV, rozhodně bych Peugeot ze svého seznamu nevynechával.
| Objem | 1 199 cm³ |
| Převodovka | 6stupňová automatická dvouspojková e-DSC6 |
| Výkon | 107 kW / 145 k |
| Max. točivý moment | 230 Nm |
| Max. rychlost | 210 km/h |
| Spotřeba v testu | 5,6 – 7,1l / 100km |
Zavazadlový prostor | 551 litrů |
