TEST: MG HS Hybrid+ – Příjemné překvapení mezi rodinnými SUV

Zmínit musím také sedadla. Jsou poměrně široká a měkčí, takže se v nich sedí pohodlně i na delších trasách. Boční vedení sice není nijak výrazné, ale vzhledem k charakteru auta to vlastně ani není potřeba. 

Pozice za volantem je navíc velmi příjemná a rozsah nastavení dovolí najít ideální posez i vyšším postavám. Po několika delších trasách jsem neměl pocit únavy zad ani nepohodlí, což je vždy dobré znamení. Celkově tak sedadla zapadají do charakteru vozu – nejsou sportovní, ale na každodenní používání a delší rodinné cesty jsou více než dostačující.

Dostatek prostoru nabídne MG HS také cestujícím na zadních sedadlech. Díky poměrně dlouhému rozvoru je zde dost místa jak pro kolena, tak i nad hlavou. I vyšší pasažéři tak nebudou mít problém najít si pohodlnou pozici.

Nechybí ani praktické prvky jako výdechy klimatizace pro zadní cestující nebo odkládací kapsy ve dveřích a na zadní straně předních sedadel. I díky tomu působí HS jako velmi solidní rodinné auto, které je připravené na každodenní provoz i delší cestování.

Praktičnost pak potvrzuje také zavazadlový prostor. Ten nabízí objem 507 litrů, což je v této třídě velmi slušná hodnota. Kufr má navíc pravidelný tvar a nízkou nakládací hranu, takže manipulace s většími zavazadly není problém. Po sklopení zadních sedadel se objem zavazadlového prostoru zvětší až na 1484 litrů, takže HS bez větších potíží zvládne i převoz objemnějších věcí.

Jízdní vlastnosti

Po prozkoumání interiéru a praktičnosti se ale pojďme podívat na to nejdůležitější – jak se nové MG HS Hybrid+ chová na silnici. Právě hybridní pohon je totiž jednou z hlavních novinek druhé generace a zároveň jedním z důvodů, proč tento model přitahuje tolik pozornosti.

Pod kapotou se nachází kombinace přeplňovaného benzinového motoru o objemu 1,5 litru a elektromotoru, které společně vytvářejí hybridní systém s celkovým výkonem 165 kW (224 koní). Spalovák poskytuje maximální výkon 105 kW, elektromotor pak 146 kW. Papírově tedy rozhodně nejde o žádného lenocha a už první kilometry naznačují, že výkonu má HS na rozdávání více než dost.

Hybridní systém se při běžné jízdě snaží co nejvíce využívat elektrickou energii, zejména při rozjezdech nebo v pomalejším městském provozu. Díky tomu působí první metry velmi plynule a tichým dojmem, což je přesně ten typ chování, který od moderního hybridu očekáváte. Jakmile ale více sešlápnete plynový pedál, připojí se spalovací motor a celé auto začne působit mnohem svižněji.

Přechody mezi spalovacím motorem a elektromotorem jsou přitom velmi dobře sladěné. V běžném tempu si často ani nevšimnete, kdy přesně se spalovací motor připojí nebo naopak vypne. Celý systém působí velmi plynule a nijak neruší komfort posádky.

Při svižnější akceleraci už je samozřejmě spalovací motor slyšet o něco více, což je ale u většiny hybridních systémů poměrně běžné. MG HS Hybrid+ se však nesnaží tvářit jako sportovní SUV – jeho charakter je spíše klidný a komfortní. O to víc pak potěší, že když je potřeba například rychle předjet nebo se svižně zařadit do provozu, má vůz díky elektrické pomoci dostatek výkonu.

Velmi příjemně působí také samotný rozjezd, kdy elektromotor dodává autu okamžitý nástup výkonu. V městském provozu tak HS působí překvapivě svižně a lehce. 

Zároveň však platí, stejně jako u většiny hybridů, že hodně záleží na aktuálním stavu baterie. Může se tak stát, že chcete svižně předjet a spoléháte na okamžitý „odšťuch“ elektromotoru, ale ten zrovna není k dispozici. V takové chvíli je potřeba krátkou chvíli počkat, než se připojí spalovací motor. Na plné zrychlení se tak nedá vždy stoprocentně spolehnout.

Další nevýhodou je spojení hybridního pohonu výhradně s přední nápravou. Stejně jako u minule testovaného Torresu Hybrid i zde platí, že vysoký točivý moment posílaný pouze na přední kola může při prudším rozjezdu způsobit jejich protočení.

Srovnání se zmiňovaným Torresem Hybrid je ostatně poměrně na místě. Obě auta se pohybují v podobné cenové hladině okolo 800 000 Kč a zároveň nabízejí velmi podobnou techniku. V případě Torrese šlo o hybridní motor 1.5 s kombinovaným výkonem 204 koní, spojený se šestistupňovou automatickou převodovkou Aisin. Jelikož jsem měl obě auta v testu přibližně měsíc po sobě, měl jsem jejich srovnání ještě poměrně čerstvě v paměti.

MG oproti tomu sází více na klasický a konzervativní design, což může být pro řadu zákazníků naopak velké plus. V jedné důležité oblasti má navíc MG navrch – a tou je spotřeba. Během celého testovacího týdne jsem se totiž dostal na průměrných 6,6 l/100 km, zatímco u Torrese byla spotřeba zhruba o litr vyšší.

Podobně jako u většiny hybridních SUV ale i zde platí, že největším nepřítelem je dálniční tempo. Při delší jízdě po dálnici spotřeba postupně roste, protože většinu práce odvádí spalovací motor. Stačí se ale vrátit zpět do městského provozu, projet pár kolon a popojíždění a spotřeba se u MG poměrně rychle vrátí zpět k hodnotám okolo 6,5 l/100 km